NEJISTÝM

mlha

si vyplakala oči

do zmáčených šálů

skryla svět

pro nevidoucí

věčné děti

tápající

na kostrbaté

cestě vpřed

mít tak sílu větru

a rozfoukat

po kopcích

hořkou bolest

a trápení

mít tak sílu slunce

a nechat

rozkvést

šťastné kytky

na stráních