OTAVA

vracím se k tobě vzpomínko

pár kroků za mnou kráčíš

do snů mi vcházíš otavou

vím že marně

ale stejně čekám

na tvou náruč voňavou

zkoušel jsem pro nás

tehdy napsat román

však skončil jenom bonmotem

zmačkané stránky

kolem hledám

ladily s mým životem

v omamné loktuši úplňku

jsem touhou svou

uzamčel tvůj klín

na dveře světa

cedulku NERUŠIT

pověsil

sedím sám za psacím stolem

před sebou nepopsaný list

vdechuji hořkou vůni bylin

píšu pozdě ale přece

už vím jak začít

jen dnes už není s kým