SMUTNÁ VEČERNICE

V kolika měkkých náručích

Jsem ušla cesty kus

Po prošlapaných polštářích

Mnohdy bosá

Než přijel Velký vůz

Já věřila své Večernici

Až příliš často měla pásku na očích

Místo rána s Jitřenkou

Jsem stála prázdná

Na chladných schodech u dveří

Ne, necítím zlobu

Čas ji odvál

Svůj pocit zmaru občas chlácholím

Dvě malé rybky v srdci chovám

Do života je s vírou propouštím.