TVÁŘ

Do vodní hladiny

Odkládám smutnění

V odrazu vidím tvář

Čas nešetřil znamením

Vzal cůpky spletené

Panenku v podpaží

I slunéčko sedmitečné

Snů plné nádraží

Rozjely se do všech stran

Vláčky úsměvů

Zůstal jen vagon veterán

Za vyhýbkou těžkých dnů

Rozjely se do mraků

Cestu zpět nenašly

K nádraží zázraků

Koleje bodláky zarostly

Hledím si do očí

Obraz se mihotá

Ke tváři najednou

Tiskne se holka copatá

Běžím s ní nádražím

Srdce mám nejisté

U smutné vyhýbky

Rozkvétá keř růže stolisté