ŽENA COLOMBINA

z vůně posekané louky

jsem posbírala snopy

z motýlích křídel

ušila své letní šaty

do dlaní nalila

čistou rosu

den začesala

do svých vlasů

vyhlížím

nový pohár lásky

bojím se odpovědí

ale čekám na otázky

ještě jsem neupila

ze své číše vína

jsem malá záhada

žena Colombina

až obepluješ svět

vrať se prosím zpátky

všem kopretinám jsem už otrhala

okvětní plátky